V poslední době si hodně ujíždím na večerních blocích retro klipů na tv óčko. Hrajou hlavně devadesátkové pecky, což ve mně probouzí dosti nostalgie, protože devadesátkové pecky hráli v našich rádiích až po roce 2000 (asi jako že do Kanady přišla 80. léta až v roce 1996) a v roce 2000 jsem já dostal občanský průkaz a postoupil na střední školu a celkově za sebou přestal tahat kačera, prostě to byl konec her a malin nezralých a vstup do života, kterej sice bolí, ale už si ho tak nějak bojujete sám (nebo jsem si to aspoň tehdy myslel, až o pár let později jsem měl zjistit, jaké to je, když to skutečně bolí).
Nicméně, tuhle večer, když se už po setmění ochladilo na příjemných 36 stupňů a já se už potil jen středně, hráli cover verzi Perfect Day od Lou Reeda. Tu verzi, jak ji zpívá spousta různých hvězd a hvězdiček a jejíž výtěžek nebo poselství nebo co měl co do činění s charitativním nakrmením nějakých dětí někde v poušti nebo tak nějak. Prostě tuhle verzi:
A to je něco tak příšerného a vykastrovaného, že jsem si hned musel spravit náladu a pustit si parodii na tyhle všechny Band Aidy a We Are The World charitativní songy, a to sice Bad Cover Version od mých veleoblíbených Pulp. Ta nejenže vtipně paroduje zaběhnuté aranžmá hvězd stojících kolem mikrofonu, ale dokonce místo těch hvězd jsou v klipu jejich dvojníci (Jarvis Cocker má také svého dvojníka a sám paroduje Briana Maye).
A v neposlední řadě má výstižný text a jistě vystihuje pocity všech děvčat, která se se mnou kdy rozešla.
Na závěr příspěvku, tak trochu inspirovaného Nickem Hornbym, ještě tři cover verze, které se dle mého naopak povedly:
1. Manic Street Preachers - Suicide Is Painless (originál M.A.S.H Theme Song)
2. Vanessa Paradis - Be My Baby (originál The Ronettes)
3. U2 - Everlasting Love (originál Sandra)
Žádné komentáře:
Okomentovat