K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


středa 27. srpna 2008

Tak nám pomalu končí další prázdiny

Proto těm, kteří jsou z toho smutní, posíláme hezkou písničku.

středa 20. srpna 2008

Otázka dne


Redaktoři Mělnického deníku se ptali mladých lidí, jestli ví, co se stalo v noci z 20. na 21. srpna 1968 na území tehdejšího Československa. Normálně bych to vůbec nezmiňoval, ale posuďte sami, jestli následující demence je opravdu možná? Já tajně doufám, že si celou anketu ti lživí novináři vymysleli. Ale tentokrát výjimečně spíš asi ne..:-D

Petra Dvorská, 21 let
To vážně vůbec nevím, je to už dlouho, co jsem chodila do školy.

Nikola Demeterová, 13 let
Ne, to tedy vůbec nevím. Asi jsme se o tom ještě ve škole neučili.

Ladislav Pejcha, 19 let
To bude něco s válkou určitě. Asi jak 8.května skončila válka, tak k nám přišli Rusové.

Michaela Zavázalová, 19 let
Je, tak to už si nepamatuju, opravdu vám o tom nic neřeknu.

Radka Hubáčková, 19 let
Rusáci přijeli do Československa s tankama a začali okupovat naše území.


Jan Kubeš, 20 let

Obsadili nás Rusové a vojska, myslím že Varšavské smlouvy.

Složitá komunikace

Ona: Zítra se chystám do kinhovny, nechceš se přidat a vrátit se mnou ty knížky, co na mě máš?
On: Jak dneska teda s tou knihovnou?
Ona: Můžu po čtvrté hodině, nedáme pak skvoš?
On: Pak už něco mám...
Ona: A co ve čtvrtek? Nechce se mi tam letět, když je vedro jen kvůli knihovně.

No tak vážení, co tohleto jako je? Navrhoval snad On, aby se šlo do knihovny? Ne, to Ona tam potřebuje. Pro Něho tak tenhle krátký rozhovor posloužil jako taková malá připomínka, proč vlastně jsou Jejich vztahy na bodu mrazu...

pátek 1. srpna 2008

Je čas udělat pápá


Zdálo se mi, že je tady u nás nedostatečné vedro, a tak na dva týdny odlétám směr jih. Proto budou aktualizace ještě řídší než doposud. Dobře, nebudu vám lhát, příští dva týdny nebude aktualizace žádná.

Ale nezoufejte! Mějte prosím na vědomí, že trpím někde na pláži pod slunečníkem rozžhaveným jižním sluncem, obklopen snědými kráskami, v ruce skleničku s chladným alkoholickým nápojem. Až tato muka skončí, zase se rád vrátím k odpočinku všedních dní a opět budu sem tam příspívat svými milými a věcnými postřehy.

Do té doby - chérete!