K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


pátek 1. srpna 2008

Je čas udělat pápá


Zdálo se mi, že je tady u nás nedostatečné vedro, a tak na dva týdny odlétám směr jih. Proto budou aktualizace ještě řídší než doposud. Dobře, nebudu vám lhát, příští dva týdny nebude aktualizace žádná.

Ale nezoufejte! Mějte prosím na vědomí, že trpím někde na pláži pod slunečníkem rozžhaveným jižním sluncem, obklopen snědými kráskami, v ruce skleničku s chladným alkoholickým nápojem. Až tato muka skončí, zase se rád vrátím k odpočinku všedních dní a opět budu sem tam příspívat svými milými a věcnými postřehy.

Do té doby - chérete!

Žádné komentáře: