Dnes jsem v nákupním centru stál vedle pohledné slečny, která si u mladíka, kterému se očividně líbila, kupovala kopeček zmrzliny. Když jí mladík zmrzku podával, slečně spadl kousek zmrzliny na ruku, na místo mezi palec a ukazováček. Slečna zaplatila a odešla.
V mé hlavně se ale scéna dohrála tak, že dívka chvilku na chlapce koukala a poté, když ho to samotného nenapadlo, mu řekla: "No tak, na co čekáš, olízni mi to!" Pokračování, zahrnující spoutu pomůcek a akrobatických poloh, si jistě domyslíte (stejně, jako jsem si ho domyslel já).
Zdá se, že bych byl vynikající režisér pornofilmů...
K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...
Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Divím se, že jsi to neolízl ty....
Však jsem toho taky nebyl dalek...
Okomentovat