Alkohol i sebevražda jsou řešení: Tak ať Ti to dobře dopadne

K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...

středa 9. července 2008

Tak ať Ti to dobře dopadne

Matka mé matky dnes nastupuje do nemocnice, kde ji čeká snad už stopadesátádruhá operace. Protože už bez fofrklacků nebyla schopná udělat krok, jde tentokrát o totální endoprotézu.

Po měsících, kdy bolest při každém kroku byla prakticky jediným námětem hovoru, kdykoliv jsme za ní zavítali, si snad všichni oddychneme. Babička bude běhat jako srnka a my už zase budeme moci poslouchat běžné drobné důchodcovské starosti (co uvařit, kam investovat ty přebytečný peníze, jestli už letos koupit to nový auto apod.).

Protože už ale pacientka není nejmladší a v jejím věku je každá narkóza mírným rizikem, máme taky trošku obavy.

Proto babi, ať Ti to dobře dopadne!