Čtvrtek byl na Réunionu dnem následujícím po středě a těsně předcházejícím pátku. V tento den jsme se byli podívat v druhém lareunijonském cukrovaru na cukrovou třtinu. Jistě nikoho ze čtenářů nepřekvapí, že i tento cukrovar byl při našem příjezdu ochromen stávkou. Většina mužské části naší výpravy pak byla ohromena (a vlastně i ochromena) kvalitami místní tiskové mluvčí.
Ta nám ukázala celou (odstavenou) továrnu, z čehož jsem si odnesl mnoho zajímavých postřehů a inspirací, až bylo těžké vybrat jen jednu konkrétní. Přesto, varostroj izolovaný dřevěnými palubkami si tu své místo jistě zaslouží. Zřejmě pochází z tvz. dřevních dob reunionského cukrovarnictví.
Ta nám ukázala celou (odstavenou) továrnu, z čehož jsem si odnesl mnoho zajímavých postřehů a inspirací, až bylo těžké vybrat jen jednu konkrétní. Přesto, varostroj izolovaný dřevěnými palubkami si tu své místo jistě zaslouží. Zřejmě pochází z tvz. dřevních dob reunionského cukrovarnictví.
Druhá část dne byla věnována návštěvě hned dvou muzeí - muzeu rumu (Saga du Rhum) a muzeu průmyslu a cukrovarnictví (Stella Matutina). Zatímco jedno je spojené se stále ještě fungujícím lihovarem, kde můžete vidět staré technologické celky přímo v sousedství fungujících technologií (jako například destilační kolony na obrázku), druhé je naopak celé v prostorách bývalého cukrovaru, který se tak celý vlastně stal muzeem. Obě návštěvy byly tak vzrušující a zajímavé, jak jen návštěvy muzeí mohou být.
Na závěr ještě další kýčovitá fotografie oblohy s obrysy vystavených technologických zařízení ve druhém muzeu a konstatování, že čtvrtek byl nejslabší den celého pobytu.
Žádné komentáře:
Okomentovat