K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


úterý 23. února 2010

Sportovní výrok dne

Lyžuji dobře. Sice to není na nějaké velké závodění, ale sjezdovku sjedu naráz.

Muhammad Abbas, Pákistán

Chtěl začít lyžovat, ale jeho chudí rodiče neměli na to, aby mu koupili vybavení. Otec tedy zašel do lesa a vyřezal dvě borová prkna, na která připevnil provazy gumáky. Pákistánská rodina žila na severu země v Gilgitu v pohoří Karakoramu v blízkosti 500 metrů dlouhé sjezdovky, na níž Abbas sledoval lyžaře a snažil se pouhým pozorováním něčemu přiučit.

Dnes pojede na 3105 metrů dlouhé olympijské sjezdovce ve Whistleru obří slalom stejně jako třeba Američan Bode Miller nebo Nor Aksel Lund Svindal. A na nohách bude mít přeskáče a kvalitní sjezdové lyže, které dostal od národní lyžařské federace. Má dva páry; jeden na závody, druhý na trénink. Například takový Miller může vybírat až z deseti závodních párů na každou disciplínu.

Aby po dnešním obřím slalomu neměly Hry další oběť...

Žádné komentáře: