Přileju taky trochu toho oleje do ohně hysterického hašteření mezi nacionalisty na té či oné straně a opět zkonstatuji, že výsledky našich zápasů na velkých turnajích jsou už takový jakýsi folklór. Otázkou bývá jen skóre.
Slováci nechtěli pokazit tradici a také myslím, že se sami zalekli toho, jak dobře proti nám dnes hráli. I já jsem byl překvapný. Čekal jsem, že je přehrajeme výraznějším způsobem. Prakticky celou druhou třetinu jsem se strachoval o výsledek, ale nakonec rozhodl faktor "JJ 68".
Myslím ale, že Slováci byli před turnajem trochu neprávem odepisováni a že mohou ještě jít daleko. Bohužel ale jejich hra stojí jen na dvou lajnách a jednom obránci, kteří prakticky neslezou z ledu. Turnaj je náročný a síly jim v dalších zápasech budou chybět.
Náš výkon? První třetina vynikající, ve druhé to byla tragédie, ale do jisté míry zapříčiněná rychlým gólem Slováků a tím, že se díky němu dostali do laufu. Třetí třetina z naší starny profesorská s motorem na volnoběh. Šlo hlavně o to pošetřit síly.
Nejlepší hráči: Vokoun, Eliáš - Gáborík
K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...
Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat