K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


středa 24. února 2010

Ufff, ale že to bylo drama!

Cílem před zápasem s Lotyši bylo především brzy rozhodnout a potom pošetřit síly na čtvrfinále, které se hraje již za necelých 24 hodin od konce osmifinále. A že se nám to teda povedlo.

Poměrně rychle jsme opět vedli dva nula, opět jsme potom naprosto přestali brusli a hrát a Lotyši to opět zdramatizovali. Tentokrát ale opravdu pořádně, protože naši hoši se rozhodli šetřit síly až do prodloužení. Jak celý zápas postrádal náboj, tak poslední dvě minuty základní hrací doby i celé prodloužení se myslím nejeden fanoušek doma strachoval, aby si Vokoun poprvé na turnaji nevybral slabší chvilku a my nejeli domů už v osmifinále.

Nakonec se ale dobrá věc podařila, naši utrpěli vítězství a doškobrtali k zápasu s Finskem. Na to by asi dnešní výkon nestačil. Věřme, že se chlapci rychle dají do kupy a přestárlé Finy potrápíme. Já osobně jsem ale po dnešku velice skeptický.

úterý 23. února 2010

Sportovní výrok dne

Lyžuji dobře. Sice to není na nějaké velké závodění, ale sjezdovku sjedu naráz.

Muhammad Abbas, Pákistán

Chtěl začít lyžovat, ale jeho chudí rodiče neměli na to, aby mu koupili vybavení. Otec tedy zašel do lesa a vyřezal dvě borová prkna, na která připevnil provazy gumáky. Pákistánská rodina žila na severu země v Gilgitu v pohoří Karakoramu v blízkosti 500 metrů dlouhé sjezdovky, na níž Abbas sledoval lyžaře a snažil se pouhým pozorováním něčemu přiučit.

Dnes pojede na 3105 metrů dlouhé olympijské sjezdovce ve Whistleru obří slalom stejně jako třeba Američan Bode Miller nebo Nor Aksel Lund Svindal. A na nohách bude mít přeskáče a kvalitní sjezdové lyže, které dostal od národní lyžařské federace. Má dva páry; jeden na závody, druhý na trénink. Například takový Miller může vybírat až z deseti závodních párů na každou disciplínu.

Aby po dnešním obřím slalomu neměly Hry další oběť...

čtvrtek 18. února 2010

Čoboli, to preboli

Přileju taky trochu toho oleje do ohně hysterického hašteření mezi nacionalisty na té či oné straně a opět zkonstatuji, že výsledky našich zápasů na velkých turnajích jsou už takový jakýsi folklór. Otázkou bývá jen skóre.

Slováci nechtěli pokazit tradici a také myslím, že se sami zalekli toho, jak dobře proti nám dnes hráli. I já jsem byl překvapný. Čekal jsem, že je přehrajeme výraznějším způsobem. Prakticky celou druhou třetinu jsem se strachoval o výsledek, ale nakonec rozhodl faktor "JJ 68".

Myslím ale, že Slováci byli před turnajem trochu neprávem odepisováni a že mohou ještě jít daleko. Bohužel ale jejich hra stojí jen na dvou lajnách a jednom obránci, kteří prakticky neslezou z ledu. Turnaj je náročný a síly jim v dalších zápasech budou chybět.

Náš výkon? První třetina vynikající, ve druhé to byla tragédie, ale do jisté míry zapříčiněná rychlým gólem Slováků a tím, že se díky němu dostali do laufu. Třetí třetina z naší starny profesorská s motorem na volnoběh. Šlo hlavně o to pošetřit síly.

Nejlepší hráči: Vokoun, Eliáš - Gáborík

středa 17. února 2010

Generalizace dne

(Všechny jste jenom děvky)
(Všichni jste jenom psi)
(Všichni jste stopovanými jeleny)
Nenávidím všechno, co nejsem já!