To, že je Slovensko jedna z největších zemí v Evropě. počítáme - li míru zamíndrákovanosti na hlavu jednoho čobola, se tak nějak ví už dávno. To, že by na tom chtěli být alespoň jako my a když se jim to nedaří, tak nás nařknou, že se nad ně vyvyšujeme, je také známé. Stejně tak se ví, že kterýkoliv slovenský sportovní oddíl nastupuje k zápasu s našinci, tak předposraností prohrává ještě v kabině.
Teď se ale na Slovensku objevil nový fenomén, o kterém se zatím moc nemluví. Jeho kořeny lze zřejmě hledat v několikaletém hospodářském růstu, který už našim exbratrům přerůstá přes hlavu. Doslova masy Slováků totiž chtějí zchudnout! Na webu už se dokonce začaly rojit weby, které zoufalým Slovákům radí, jak na to. Namátkou jen schudnem.sk, schudnem-ako.sk, nachudnutie.sk a mnohho dalších. Na těchto stránkách si chudnoucí navzájem nejen radí, jak zchudnout co nejvíce a co nejrychleji, ale zároveň si dodávají kuráže a psychické podpory. Výroky typu "Hlavne sa drz, prajem psychicku pohodu, lebo bez tej sa chudnut neda.." nebo "..tak ked si zivot dam dokopy, zas budem chudnut jedna radost..." hovoří za vše.
To mi řekněte, co se to s těmi našimi sousedy děje. Poláci neustále něco šukají a Slováci teď hromadně a hlavně dobrovolně chudnou.
K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...
Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
to s tým chudnutím neviem, ale prvý odstavec je veľmi trefný:-),výraz předposranosť ma nadchol:-D
Elis
Okomentovat