Ano, mohl jsem prožít krásný staromládenecký život se spoustou alkoholu, drog a náhodných známostí na jednu noc. Já jsem si ale řekl ne! Včera jsem proto před svou milovanou poklekl a navlékl jí na prst prstýnek, který budu splácet příštích pět let. Odpovědí mi bylo rozněžnělé ano a vášnivý sex na mezi.
Jsem tak šťastný. Již nikdy více nebudu muset jít do baru a opilý tam zkoušet sbalit jednu krásnou ženu za druhou. Již nikdy více nebudu ráno pátrat v paměti, kde a vedle koho jsem se vzbudil. Již nikdy více pro mě fotbal, hospoda nebo kulečník s kamarády nebude představovat víc než rodinný život. Již nikdy nebudu muset o svých vydělaných penězích rozhodovat sám. Již nikdy více nebudu muset trávit večery v poklidu a hlavně v naprosté nemluvnosti u počítače nebo dobré knihy.
Místo toho mám před sebou nejdražší mejdan svého života, pravidelný sex v pondělí a ve čtvrtek, víkendové výlety k rodičům, večerní rozhovory o našich citech a pocitech, kupování dárků k narozeninám, svátkům, výročím seznámení i svatby, vánocům, dnům žen a v budoucnosti nejspíš i matek, drobné domácí kutilské práce a spoustu dalšího.
Jsem tak šťastný...
K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...
Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
středa 1. dubna 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat