K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


pondělí 15. října 2007

Drsní hoši projevují city...

Dnes se na mě valily špatné zprávy ze všech stran. Nebudu rozepisovat, o co jde. Nejsou to žádné malichernosti, nejsem nějaký EMO depkař, který by se skládal z toho, že mu matka přeškrobila trenky, nebo že Tokyo Hotel vydají další album až příští měsíc. Prostě, samé jobovky a je toho na mě dneska trochu víc, než bych chtěl snést..

Jen tak jsem seděl, bušilo mi srdce a nebyl jsem schopen se nějakou racionální úvahou srovnat a ukotvit...Tak jsem to napsal Z. Ač jsem nechtěl, v poslední době si nejsme z mého pohledu zrovna nejblíže. A světe div se...ono to pomohlo. Povzbudila mě a až jsem se divil, jak mě ta snůška klišé a milionkrát omletých vět pomohla..

Měl jsem pro ni už pár dní připravenou větu ve stylu, že vztahy končívají, ale přátelství ne. A ať na to nezapomíná, protože jednou zase bude chtít hledat útěchu, bude chtít, abych tu pro ni byl a já možná budu dělat caviky, protože teď je zase zamilovaná a má novou hračku a vždycky když to tak je, tak na mě zapomíná.

Ale nakonec jsem to neudělal a jen jsem se jí zcela slabošsky svěřil s tím, co mě zrovna trápilo. A ona pomohla. Naštěstí není jako já...

2 komentáře:

Niki-Ta řekl(a)...

MÁM TĚ RÁDA! MOC!

Niki-Ta řekl(a)...

jo, ještě mě tak napadlo.. to přátelé dělají, že se vyslechnou a podpoří se... jsem ráda, že na to začínáš přicházet...