Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Nepřízeň osudu již udeřila i na mou hlavu a já ochořel tou pro chlapa nejstrašnější nemocí z nejstrašnějších. Úléhám naprosto vyčerpaný, vstávám malátný. V noci se potím jako vrata od chlíva a budím se zalitý ledovým potem. Přes den mám ztíženou možnost soustředění, špatně se mi jí a ještě hůř dýchá. Jsem tedy značně znevýhodněný při dvou životně důležitých činnostech. A do toho všeho mám pocit, jako by mi každou chvilku bolest hlavy měla vytlačit oči z důlků.
Ano, hádáte správně. Mám rýmu! A nikdo mě nepolituje...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
chudáčku :-)
Okomentovat