K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


středa 6. února 2008

Koncentrované charizma

Ano, mohl bych tu hodiny mluvit o sobě, ale dneska obrátím pomyslný kužel své pozornosti jiným směrem, k někomu, kdo si zcela získal mé srdce a mou lásku (v té nejchlapáčtější podobě, samozřejmě).

Dámy a pánové, láska mého života:



Ale Hugh Laurie, to není jen Gregory House...

1 komentář:

Niki-Ta řekl(a)...

po shlédnutí včerejšího house nutně konstatuji, že ty nejsi jako on, ty jsi on...a štve mě že o tobě natočili seriál, protože ted vidíš, že to někomu prochází...a nevím jestli máš nějaké potěšení z toho, že ho lidi milují.... každopádně, když se na něj dívám, sere mě svojí arogancí stejně jako mě s ní štveš ty, ta šlupka kterou si tvoří a jde si jen za svým... se mi hnusí a štveš mě... tím že ho máš rád