Dnes je tomu právě deset let...

...co mě děda tahal ve čtyři ráno rozespalého z postele, kdy jsem u vánočky s čajem trnul u každé Bureho šance a žasnul u každé Ručínského kličky, kdy jsem prožíval bezmoc u každého nespravedlivého výroku sudího...

Až pak, v deváté minutě třetí třetiny, Patera vyhrál buly, někdo to posunul na modrou, Petr Svoboda napřáhl, zavřel oči, a vystřelil českému hokeji nesmrtelnost...











Pozn.: Děkuji České televizi, že všechny legendární zápasy z Nagana 98 dávala na chlup po deseti letech ve stejné dny, jak se odehrály na tom skvělém turnaji. Bohužel jí také hořce musím poděkovat, že tak učinila bez jakékoliv reklamy a na kabelovém kanále ČT 4, který od té doby, co nám v UPC přišli na pirátské připojení, nechytám...Snad to někdo osvícený nahrál, neb se mi nechce čekat dalších deset let, abych si ty euforické chvíle připomněl...

Výrok dne

Podejte mi někdo chlebíček, nebo omdlím!

David Rath, po hodině online rozhovoru s čtenáři

Koncentrované charizma

Ano, mohl bych tu hodiny mluvit o sobě, ale dneska obrátím pomyslný kužel své pozornosti jiným směrem, k někomu, kdo si zcela získal mé srdce a mou lásku (v té nejchlapáčtější podobě, samozřejmě).

Dámy a pánové, láska mého života:



Ale Hugh Laurie, to není jen Gregory House...

Dnes něco pro ta hebká a voňavá stvoření mezi námi

Bajka O kočičce
Jednou kočička běžela přes koleje, když zrovna projížděla lokomotiva a ujela ji kousek ocásku.
Kočička se otočila a říka si: "Škoda ocásku."
A tak se vrátila, brala ujetý ocásek do tlamičky a vtom jela lokomotiva zpět a přejela ji celou hlavu.
A to je konec bajky.

Ponaučení:
"Nejedna kočička i pro malý ocásek ztratí celou hlavu."