Na světě není lepšího tvůrce příběhů, než světa sportu. Tolik emocí, zvratů a neuvěřitelných výkonů se prostě v žádném jiném odvětví nalézt nedá. Někdy mi přijde, jako by tkalci u sportovního stavu osudu měli zvláštní smysl pro gradaci a patos. Kdykoliv si řeknu, že by při určité sportovní události mohlo dojít třeba k tomuhle, protože by to bylo jednoduše nezapomenutelný, stane se to.
Posledním příkladem je návrat Thiery Henryho do Arsenalu. Když v roce 2007 z Gunners odcházel, bylo mu třicet, byl na vrcholu kariéry a měl na kontě 227 golů v 370 zápasech, které za Arsenal odehrál. Odcházel jako legenda, ještě během jeho aktivní kariéry mu před stadionem vztyčili sochu.
Po téměř pěti letech se, již jako dosluhující hráč, do Londýna vrátil, aby Arsenalu na dva měsíce pomohl. A jak odcházel, tak se také vrátil. Jako legenda: http://youtu.be/_bNBN9XlTK0?t=1m29s
Žádné komentáře:
Okomentovat