K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


středa 9. ledna 2008

Malý krok pro čověka, ale obrovský skok pro mě...

Dnes se stalo to, k čemu celá má existence směřovala už několik posledních týdnů. Vlastně to z počátku nebyl ani tak můj nápad, jako spíš soustavné přesvědčevání a mírný nátlak kolegy, kamarádů, známých...

Zprvu jsem se bránil, protože mám rád své jisté, jsem příznivec zaběhnutých pořádků (pokud fungují) a bráním se všelijakým novotám...

Navíc se mi argumenty oněch "nahaněčů" zdály poněkud dětinské a hlavně málo pádné.

Přesto ve mně ale každou minutou sílil jakýsi pocit nejistoty, rozháranosti a ano, je třeba si to přiznat, i mírných obav.

Dnes jsem byl opět vystaven nátlaku a nelidské agitaci a už jsem nevydržel. Dnes se to prostě stalo. Argumetny i pocity mě doslova sešrotovaly a já povolil...

Ano, dnes jsem přešel z Internet Exploreru na Mozillu Firefox!

Tak jako se Bible dělí na Starý a Nový zákon tak se i mé putování tímto světem ode dneška navždy bude dělit na období před Mozillou a po Mozzile...

Žádné komentáře: