K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


pátek 14. září 2012

Už stojíte ve frontě?

Vystavil v Žádné komentáře:

středa 12. září 2012

A když nemáte etanol, tak tam dejte metanol

Chtěl jsem taky nějak přispět svým komentářem ke kauze metanol, dosahující svou velikostí a zásadností snad jen toho, jak lachtan Gaston před lety při povodních doplaval až do Německa, ale po další dvoudenní víkendové inxtoxikaci lihovinami všeho druhu už na to moc nevidím.

Vystavil v Žádné komentáře:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)