K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...


čtvrtek 12. února 2009

Odposlechnuto

Doma máme zdravotní matrace, můžu si tam nastavit různé polohy a navíc jsou tam takové ty lamely, které si můžeš nastavit podle toho, kolik vážíš. Ale když chci spát v práci, tak ti je to najednou takovej rozdíl. Musím si tam pod hlavu dávat molitan.

Možná by stálo za to požádat zaměstnavatele, aby místo třináctého platu pracantovi pořídil do práce taky zdravotní matraci. Přece chudák nebude spát v pracovní době na molitanu. Takovej diskomfort!
Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky:
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)