K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...
Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.
Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.
Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.
Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.
Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.
Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.
To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...
Možná...
pátek 30. ledna 2009
Kůže líný
Ve věku 50 až 64 let nepracuje v Česku 40 procent práceschopných lidí. Mezi ženami nepracuje v této věkové skupině dokonce 80 procent. V generaci nad 50 let jsou v Česku lidé častěji v důchodu nebo v předčasném důchodu než v pracovním procesu. (čtk)
středa 28. ledna 2009
čtvrtek 22. ledna 2009
Co nás čeká a nemine
Jako bych v poslední době nebyl frustrovaný dost, včera mi jistý manažer, vozící si zadek v bílém lamborghiny na hlínách fmetle pyčo, poslal následující kalkulaci s komentářem Co nás čeká a nemine.

Tak jsem to otevřel, chvilku na to koukal, a hned mě napadlo několik otázek:
Kde schrastím bydlení podle mých představ za dva mega?
Kde sakra mám vzít na měsíční splátku třináct tisíc?
Neříká se tomu, když vrátíme věřiteli dvojnásobek toho, co jsme si půjčili, už lichva?
A tak dálé, a tak podobně. Asi i nadále budu využívat perfektního servisu v Hotelu Mamma a budu vyčkávat, jestli někde něco nezdědím...

Tak jsem to otevřel, chvilku na to koukal, a hned mě napadlo několik otázek:
Kde schrastím bydlení podle mých představ za dva mega?
Kde sakra mám vzít na měsíční splátku třináct tisíc?
Neříká se tomu, když vrátíme věřiteli dvojnásobek toho, co jsme si půjčili, už lichva?
A tak dálé, a tak podobně. Asi i nadále budu využívat perfektního servisu v Hotelu Mamma a budu vyčkávat, jestli někde něco nezdědím...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)