Alkohol i sebevražda jsou řešení: Jako přízraky, co odněkud sem zabloudily

K tomuto blogu předpis na antidepresiva a poukaz na lahev vodky zdarma...

Stoka. Takový je podle mě život. Je plný sraček, výkalů, bakterií, hmyzu a nepříjemného zápachu.

Přesto žiju rád. Protože i v nejtemnější stoce se občas obejví světlo, deratizátor, chemické čištění.

Možná mám trošku posunuté vnímání naší stoky, možná se směju věcem, které jiným přijdou k pláči. Možná čím víc mám rád, tím víc ubližuju. Možná mám nezřízené ego a touhu po zviditelnění, mísící se s pohrdáním zviditelňování se.

Možná miluju, možná víc než jednu osobu. Možná taky miluju jenom sám sebe.

Možná jsem zamindrákovaný a silnými slovy (která většinou nenásledují činy) si své mindráky léčím.

Možná jsem pouhý pozér a nemám vlastní názor. Možná chci jen šokovat. Možná jsem rozpolcený a chci žít naprosto normálním životem bez výkyvů.

Možná jsem politováníhodný. Možná jsem hodný spíše obdivu.

To vše se dozvíte, pokud budete pravidelně navštěvovat tento blog s tak poetickým názvem...

Možná...

čtvrtek 10. ledna 2008

Jako přízraky, co odněkud sem zabloudily

Dnes odpoledne jsem jel do práce autobusem, který byl narvaný k prasknutí (což k smrti nesnáším) a byl jsem konsternován tupostí a vyhaslostí v očích mých spolucestujícíh. V zítřejších novinách vyjde článek Je Boleslav město neandrtálců?

Po dnešním odpoledni a pohledu do očí oveček jedoucích v tom chlívku si jsem naprosto jistý...